Obava o paměť může odstartovat dlouhé hledání někoho, kdo propojí jednotlivá vyšetření a doporučí správný další krok. Na Nezapomenutelném dni paměti na Vinohradech jsme s týmem DigiDiaDem na anonymizovaném příběhu připomínajícím pohádku o slepičce a kohoutkovi ukázali, jak roztříštěná tato cesta někdy bývá. Případ zároveň ukázal, jak může krátký digitální prescreening doplnit standardní vyšetření, aniž by nahrazoval klinickou diagnózu.
Výzkum kognitivních poruch z řeči potřebuje data, která propojí dobře navržené úlohy, klinický kontext a reprodukovatelné vyhodnocení. Náš článek v IEEE Access představuje řečově-kognitivní dataset DigiDiaDem a první experimenty, které nad ním vznikly. Práce spojuje návrh dialogového systému, rozpoznávání řeči, přípravu dat a vyhodnocení metodami strojového učení.
Krátké řečové úlohy mohou zachytit kognitivní změny bez dlouhého klinického rozhovoru. Článek zkoumá, zda lze pomocí automatického rozpoznávání řeči vyhodnotit okamžité opakování nesmyslných slov a rozlišit zdravé účastníky od osob s kognitivní poruchou. Experiment ukazuje, proč při zapojení řečových technologií do screeningu záleží na chybách rozpoznávání, fonologické podobnosti i volbě jazykového modelu.
Slovní popis obrázku vypovídá nejen o výslovnosti, ale také o tom, kterých pojmů a vztahů si člověk všímá a jak je uspořádá v jazyce. Článek kombinuje rozpoznávání řeči, formální sémantickou analýzu a strojové učení při porovnávání českých popisů s expertní referencí. Výsledné sémantické příznaky nabízejí interpretovatelnou cestu ke škálovatelnému screeningu kognitivních poruch.
